Okrašlovací spolek putoval po stopách rodu Chamaré
Prožili jsme dva úžasné dny a viděli nevídané.....
Pan Vladimír Soukup byl tak laskav, že sepsal vše, co jsme viděli a slyšeli.
Výlet okrašlovacího spolku z Potštejna do Polska po zámcích a stopách rodu Chamaré
1. den – sobota 18. srpna 2012: přes Pastviny, Mladkov, Lichkov, Boboszów a Międzylesie do
1/ Korytów – na zámku uvítáni majiteli, manžely Adamciewskimi, prohlídka objektu zvenčí i zevnitř, potom u stolů na louce před zámkem si účastníci zájezdu dopřáli malé občerstvení připravené paní Nováčkovou. Další zastávka
2/ Klodzko – pěkné město s malým „Karlovým mostem“, dílem to Petra Parléře, chrámem Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie, kde je náhrobní deska a socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Je zde pohřben. Procházka podzemními chodbami až k pevnosti nad městem. Oběd a potom už do
3/ Ząbkowice Śląskie – zde výstup na šikmou věž. („krzywa wieža“ od roku 1598), sloužící dnes jako rozhledna. Na náměstí zajímavá radnice z 19. století. Je zde i rozsáhlý objekt někdejší pevnosti. Za dob pruské vlády se město jmenovalo ( až do r. 1945) Frankenstein. Odtud se jelo na
4/ Srebrna Góra – pruská pevnost stavěná od roku 1765. Rozsáhlá stavba s kasematy až pro 2.500 vojáků. Hlavní objekt je „Donjon“, kam směřuje na prohlídku nejvíce turistů. Další tvrze jsou Wysoka Skala, Port Rogowy, Fort Ostrog a několik dalších drobných pevností. Celá stavba na vysokém kopci je dlouho vidět z dalekého, převážně rovinatého okolí. Pak už byl čas jít spát.
5/ Jugów – klikatými silničkami a „kozí stezkou“ jsme se dopravili k lyžařskému vleku a srubu „Bukowa chata“. Stavba z obřích kmenů disponuje velkou dvoranou v přízemí, kde je recepce, kuchyňský pult a sezení jemuž vévodí velký kulatý krb s hořícími poleny. Sem se vejde i schodiště do horních pater nesené mohutným kmenem stromu. Opěradla lavic a zábradlí schodiště z různě zprohýbaných ohoblovaných prken jakoby vyšly z dílny Pepy Balouse. Chutná večeře a čisté pokoje brzy zlákaly účastníky k spánku. Ráno se ukázalo, proč nás místní paní navedla na kozí stezku: snad třicet koz (nebo ovcí?) se popásalo kolem našeho autobusu a „zdobilo“ příchod k němu. Skoro neradi jsme opouštěli toto místo vstříc obci.
2. den – neděle 19. srpna 2012
6/ Stolec (Stolz) – neutěšená, téměř totální zřícenina chamaréovského zámku, který ještě začátkem 80.let dvacátého století prý byl v dobrém stavu. Ochotní místní mládenci provedli (ilegálně) naší výpravu sklepem a přízemím ruiny. Žalostný pohled! V nedalekém kostele sv. Jana Nepomuckého z r. 1910 je poněkud záhadný náhrobní kámen dítěte, snad 2-letého, s včelou vyobrazenou na prsou. Půvabná, něžná práce v kameni. Jde o chamaréovského potomka trpícího alergií?
7/ Kamenec Ząbkowicki – upravovaný, zatím nepřístupný rozlehlý neogotický zámek z 19. stol. princezny Marianny Wilhelminy Frederiky Loise Charlotte Nasavsko-Oranžské, poddanými nazývané „Dobrá paní“. Skandální rozvod (madam se zhlédla v podkoním) s Albrechtem, nejmladším synem pruského krále Bedřicha Viléma III. zapříčinil, že se musela usadit těsně za hranicemi na zámečku v Bílé Vodě. Do Kamience mohla pod policejním dohledem zajíždět jen občas na 24 hodin. Dále jsou v obci cisterciácká bazilika, klášter a jiné církevní stavby.
8/ Złoty Stok – hornická osada těsně na hranicích, kde se těžilo zlato zhruba tisíc let. Šachta Gertruda 500m dlouhá, hornický vláček, podzemní vodopád a u jediné štoly cedule s nápisem „Hraniční pásmo“ s ČR. V lesním údolí je rozsáhlý lanový park, ve třech úrovních vedou jízdy na laně až 60m nad zemí. Ve výborné restauraci (hned vedle výjezdu vláčku z podzemí) byl výborný oběd a potom
9/ Paczków – ve vedru procházka kolem starých městských hradeb a kolektivní fotografování naší 22-členné výpravy. Po dotazování a složitějším hledání nalezeny
10/ Chalupki – kdysi zámek rodu Chamaré, dnes dosti zdevastovaný (státní?) statek, či dvůr. Nic zajímavého. Zpět přes Paczków a Ladek-Zdrój (čti Lundek-Ždrůj) do
11/ Trzebieszowice – asi nejkrásnější zachovaný a upravený zámek rodu Chamaré, dnes čtyřhvězdičkový hotel „Zamek Na Skale“ manželů Danuty a Zbygniewa Nojszewskich. Paní domu nás provedla historickými prostorami zámku, jehož gotickou podzemní část stavěli Češi, jak nás upozornila. Pán domu se s námi rozloučil přípitkem dobrým červeným vínem, prý ze Španělska.
Tento dům je spojen s faktem, že: vnuk našeho potštejnského „hledače pokladu“ Antonína, Pius Chamaré, se zamiloval do vídeňské operetní zpěvačky Wandy. Při jedné cestě autem (1903!) z lázní v Německu havarovali a on utrpěl úraz hlavy. Ona vyvázla bez zranění. V nemocnici o něj pečovala a on, doslova na smrtelné posteli, před knězem a dvěma svědky, si ji vzal za ženu. Druhý den povolali notáře, ženě odkázal veškerý majetek a o několik hodin později zemřel. Vypukly soudní tahanice, trvaly čtyři roky, nakonec Wanda musela vše vrátit čtyřem bratrům zemřelého manžela. O jejím dalším osudu nejsou zprávy. A tak skončil jeden milostný příběh, i naše cesta po polském příhraničí. Byla fajn!
Přes Lichkov návrat do Potštejna okolo 22,15 hodiny. Naše díky patří oběma informacemi přetékajícím průvodcům Vilému Kratochvílovi a Vladimíru Hulmanovi…
Zapsal Vladimír Soukup
