Po celoroční dřině jedeme na výlet!
Výlet našeho spolku, tentokrát na Moravu
Třetí poznávací výlet Okrašlovacího spolku v Potštejně, tentokrát do Lednicko-valtického areálu v Jihomoravském kraji
ve dnech 16. a 17. srpna 2014
účast: 26 dospělých + mladičký řidič soukromého autobusu z Ústí n. O.
1/ Sobota 16. 8. 2014
Ráno v půl osmé odjezd od zámku v Potštejně přes Svitavy, Brno a Hustopeče do KURDĚJOVA, obce s asi 330 obyvateli. Zde prohlídka opevněného kostela sv. Jana Křtitele z poč. 13. století se samostatně stojící věží (zvonicí), kaplí márnicí
a farou. Obec je vyhlášená pěstováním mandlovníků jako jediná ve střední Evropě. Průvodce nás vzal do sklepa, kde jsme ochutnali jejich mandlový likér a mohli prolézt s přidělenými baterkami asi 180 m těsných podzemních chodem, místy výhradně v hlubokém předklonu.
Pod firmu „Hotel Kurdějov“ patří hotelové domy Adina, Vinař a Tenis, kde jsme měli objednaný oběd. K tomuto hotelu patří tenisová hala se dvěma kurty, bowling, relaxační bazén turecká a finská sauna i vinný sklep. Velká nabídka v tak malé, leč pohledné vesnici !
2/ Na kávu jsme se přemístili do hotelu Princ v LEDNICI. Zde si bohužel jedna starší účastnice zájezdu zranila nohu
a musela být odvezena na ošetření do nemocnice v Břeclavi. Ostatní šli na prohlídku zdejšího státního zámku. Rozdělili jsme se na dvě skupina si prohlédla reprezentační sály v přízemí včetně známého dřevěného točitého schodiště údajně vyřezaného z jednoho kusu kmene, druhá skupina shlédla knížecí apartmány v prvním poschodí zámku.
Čas čekání na prohlídky jsme využili k návštěvě palmového skleníku přiléhajícího k zámku. Dlouhý je 92 m, 13 m široká a 10 m vysoký, postavený r. 1844. Líbil se nám víc, než Fata morgana v pražské Troji. Díky protekci u paní kastelánky jsme jak prohlídku, tak i zámku měli „grátis“.
3/ Zbývající odpolední čas jsme věnovali procházce do poloviny zámeckého parku k antikizujícímu „římskému“ AKVADUKTU, po němž zrovna tento jediný den v roce měla proudit voda. Zřejmě místní SDH přes čerpadlo a hadice natáhl vodu z lednického rybníka
a nechal ji za posledním uměle zříceným pilířem padat zpět do jezera. Focení „jak teče voda“. U akvaduktu o osmi obloucích na Rottově ostrově se nachází umělá jeskyně (grotta) zvaná Peklo a kamenná Brána nebe.
Proslulý minaret, či „Hardmuthovu tužku“ se třemi sty a dvěma schody jsme pozorovali jen z povzdálí. Stejně jako ostatní romantické stavby zvané salety.
4/ Poblíž nedalekých Rakvic a říčky Trkmanky se na kopci vypíná z daleka viditelný objekt: Vinařský dům DOMINANT v oblasti rozlehlých vinic nám poskytl nocleh ve svém penzionu o kapacitě 129 lůžek. Patří panu Oldřichu Michlovskému, bratrovi známého vinaře. Dům má velký sál pro 300 lidí, vinný sklep až pro 200 osob a archivní sklep 12 a půl metru hluboko pod zemí. Budova dělá dojem, že je spíše výsledkem úsilí šikovných zedníků, než plánů architekta.
5/ Po ubytování jsme se vrátili do Lednice a navštívili vinný sklep POD KŘÍŽKEM, patřící dvěma mládencům V úvodu nám degustér pan Košťál dal ochutnat z 12 vzorků vín, potom si každý zvolil „svoji značku“ a u obřích táců s různými uzeninami, sýry, nebo paštikou jsme při muzice pětičlenného nahodilého souboru KMČ (Kdo Má Čas) vedeného mladou primáškou, zpívali a popíjeli skoro do půlnoci. Díky tomu se nám pak v penzionu spalo moc dobře.
6/ Neděle 17. 8. 2014
Po vydatné snídani v Dominantu jedeme do státního zámku VALTICE na 45 minutovou prohlídku. Osový průhled dveřmi komnat zde měří 80 m a má být nejdelší hned po císařském paláci ve Vídni. Alespoň na Moravě. Protože nejdelší“emfiládou“ se v Čechách pyšní zámek v Rychnově nad Kněžnou. Údajně. Takže…?
7/ Následovala prohlídka bazilikálního kostela Na nebevstoupení Panny Marie v raně barokním slohu, kde nám zasvěcený výklad podal zdejší pan farář. Načež jsme poobědvali v Restauraci pod zámkem a po chvíli(bohužel neúspěšného) hledání zapomenutého fotoaparátu jsme vyjeli na kopec Homole ke KOLONÁDĚ na Reistně (Rajstně), odtud je nádherný pohled na celý Lednicko-valtický areál od Mikulova po Břeclav. Leč paní došly vstupenky, takže jsme
i tuto památku ovlivněnou podobnou stavbou ve vídeňském Schönbrunnu a postavenou v letech 1817-1823, navštívili bezplatně.
8/ Předposlední byla zastávka na kávu v HRANIČNÍM ZÁMEČKU mezi hlohoveckými rybníky Nesyt, Hlohovecký
a Mlýnský, na jehož konci (Opět „osově“) lze vidět saletu Apollónův chrám u Lednice. Střed zámečku se kdysi nacházel na hranici markrabství moravského a arcibiskupství dolnorakouského, což připomíná nápis nad terasou, ale v roce 1920 bylo Valticko připojeno k ČSR a hranice se posunula.
9/ Závěr našeho putování byl u Bořetic v tzv. Spolkové republice kravohorské, kam prý rádi zajíždějí i potštejnští hasiči (pro víno). Od moderního hotelu KRAVÍ HORA se táhnou uličky řečené frejdy - horní a dolní (kdysi se tak mělo říkat hranicím vinohradů) – plné rázovitých a malebných průčelí vinných sklípků.
Nad Kraví horou si místní postavili i rozhlednu. Někteří z našeho zájezdu nelenili a vyšli se rozhlédnout, jiní
u „prezidenta“ recesistické spolkové republiky ochutnávali a nakupovali víno po litrech.
Pak už jen přes Brno a Svitavy do Potštejna, kam jsme dorazili ve 21,45 hodin. Přesto pasažér Tomáš ještě nastoupil svoji noční směnu v kosteleckém Ferodu. A Lenčino přání pěkného počasí i letos sv. Petr už tradičně vyslyšel…
Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě a označuje se také jako zahrada Evropy.
Zcela jistě by n e v z n i k l , nebýt rodu Lichtensteinů ! Tato kulturní památka byla rodu 1996 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Věřme, že ona organizace uchrání tuhle oblast před tupými developery a nenasytnými těžaři. Neboť, jak praví nápis
na fasádě jednoho z vinných sklípků: „Zač by ten život stál, kdyby vína nebylo“ a jinde: „Po všetkém hovno, enem
po víně dobře“.
Zapsal V. Soukup
